Novinky ze světa iKomunity

Proč je kyberbezpečnost v energetice tak důležitým tématem?

Kybernetická bezpečnost se během posledních let stala zásadním tématem napříč sektory, přičemž energetika patří mezi obory, které jsou mimořádně ohroženy kybernetickými útoky. Ty mají potenciál způsobit rozsáhlé ekonomické i společenské škody a ohrozit bezpečnost a stabilitu regionů i národů. Dopady kybernetických incidentů, od přerušení dodávek energie až po riziko narušení kritické infrastruktury,jsou vážné a dalekosáhlé. Jaké z nich byly dosud nejzásadnější a jak se na tuto problematiku snaží reagovat legislativa?

Významné kybernetické útoky v energetice

Energetická infrastruktura, včetně rozvodných sítí, elektráren a distribučních systémů, se stále častěji stává terčem sofistikovaných kybernetických útoků. Zde je výběr několika významných případů, které ukazují, jak vážné mohou být následky kybernetických incidentů v energetickém sektoru:

• Útok na ukrajinskou energetickou síť (2015)

V roce 2015 došlo na Ukrajině k jednomu z největších kybernetických útoků na energetickou infrastrukturu. Hackeři, kteří pronikli do systému, přerušili dodávky elektřiny pro více než 200 000 lidí. Útok měl nejen významný dopad na Ukrajinu, ale zároveň upozornil na zranitelnost energetických sítí a potřebu zvýšených bezpečnostních opatření.

• Ransomwarové útoky na americké energetické společnosti

V posledních letech se ransomwarové útoky na společnosti v USA staly vážným problémem. Jedním z nejznámějších případů bylo napadení Colonial Pipeline v roce 2021, které způsobilodočasné přerušení dodávek paliva na východním pobřeží USA. Hackeři získali přístup do systémů společnosti a zašifrovali její data, čímž vyřadili z provozu infrastrukturu. Za jejich obnovení následně požadovali výkupné.

Jakýkoliv úspěšný útok může přerušit dodávky energie a destabilizovat širokou oblast, což má často přímý vliv na ekonomickou i národní bezpečnost.

O tématu kyberbezpečnosti promluvil v rámci Smart Energy Fora, které se konalo ve dnech 9. a 10. října v PVA EXPO v pražských Letňanech, ředitel iKomunity  Leopold Benda.

„Dám vám konkrétní příklad. Jedna z nejpoužívanějších aplikací k fotovoltaickým elektrárnám Solarman má ve spolupráci s jediným výrobcem ve světě instalováno kolem 2,1 milionu zařízení, většinou fotovoltaik, s celkovým výkonem 199 GWp. Když si to přepočítáme, zjistíme, že kdyby všechny jejich zdroje jely naplno ve stejný čas, okamžitý výkon by odpovídal zhruba 83 jaderným elektrárnám Temelín. Teď si představte, že má nějaká společnost „na pár kliknutí“ možnost takové množství energetických zdrojů vypnout nebo zapnout. Jak složité by mohlo být nabourání vnější distribuční sítě? Je to v zásadě jednoduché, protože k tomu stačí jednoduchý povel zapnuto/vypnuto. Pokud vypnete větší množství zdrojů, nastane obrovský nedostatek energie v síti a dojde k blackoutu celé distribuční soustavy. Osud statisíců lidí tak může záviset na rozhodnutí jedné společnosti / vlády / země / konkrétního hackera. Říká se, že k vyvolání blackoutu v Evropské unii stačí nabourat pouze 180 000 fotovoltaických elektráren. Tak jednoduché to bohužel je. Je tedy zřejmé, že kyberbezpečnost je opravdu důležitá. Proto v rámci EU vznikla vyhláška, která se touto problematikou zabývá. Jedná se o směrnici NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti,“ říká Leopold Benda.

Legislativa a regulační rámec pro kybernetickou bezpečnost v energetice

V reakci na rostoucí počet kybernetických útoků začaly vlády a regulační orgány po celém světě zpřísňovat požadavky na kybernetickou ochranu v energetickém sektoru. Evropa v této oblasti podnikla zásadní kroky, a to zejména prostřednictvím směrnice NIS2 (Network and Information Security Directive). Ta zavazuje společnosti v kritické infrastruktuře, včetně energetiky, k implementaci pokročilých bezpečnostních opatření pro ochranu před kybernetickými hrozbami.

Evropská směrnice NIS2 klade důraz na několik klíčových oblastí

• Bezpečnostní opatření a prevence –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ organizace musí implementovat standardizovaná technická opatření, jako je šifrování dat, dvoufaktorová autentizace a řízení přístupových práv.
• Monitorování a hlášení incidentů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ směrnice vyžaduje povinné hlášení kybernetických incidentů v rámci stanovených lhůt. Cílem je zajistit rychlou reakci a minimalizovat škody.
• Řízení rizik a dodavatelských řetězců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro bezpečnost je klíčové také řízení rizik v rámci celého dodavatelského řetězce. Společnosti musejí provádět audity dodavatelů, zejména pokud jde o výrobce technologií a softwaru používaného v kritické infrastruktuře.

Kromě evropské legislativy hraje významnou roli i český zákon o kybernetické bezpečnosti, který se zaměřuje na posílení ochrany národní infrastruktury a reflektuje evropské požadavky na kybernetickou bezpečnost. Tato norma specifikuje povinnosti pro jednotlivé účastníky trhu, ať už jde o provozovatele energetických sítí nebo dodavatele technologií. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odpovídá za dohled nad implementací těchto opatření a má pravomoc požadovat nápravná opatření při odhalení nedostatků.

Výzvy a budoucí kroky v oblasti kybernetické bezpečnosti energetiky

Kybernetická bezpečnost v energetickém sektoru vyžaduje neustálé přizpůsobování a vylepšování ochranných opatření, neboť útoky se stávají stále sofistikovanějšími. V rámci současných trendů v kybernetických hrozbách jsou nejčastější:

• rozšiřování cílených útoků na fotovoltaické elektrárny a distribuční sítě, což může mít vážné dopady na lokální dodávky energie;
• pokračující využívání ransomwaru jako formy nátlaku na společnosti a klíčové hráče v energetickém sektoru;
• zvýšený důraz na legislativní soulad. S rostoucím počtem bezpečnostních směrnic je důležité, aby společnosti průběžně sledovaly legislativní změny a zajišťovaly jejich implementaci;
• spolupráce mezi státními orgány, energetickými společnostmi a odborníky na kybernetickou bezpečnost. Ta je pro ochranu kritické infrastruktury klíčová. Energetické společnosti potřebují nejen kvalitní zabezpečení technologií, ale také efektivní komunikační kanály pro sdílení informací o hrozbách a incidentech.

Závěrem

Kybernetická bezpečnost je v současnosti nedílnou součástí bezpečnosti energetického sektoru. Aktuální situace ukazuje, že zajištění odolnosti vůči kybernetickým hrozbám je nezbytné. Legislativa, jako je směrnice NIS2 a národní zákony, tvoří základní rámec pro ochranu kritické infrastruktury a poskytuje pokyny pro minimalizaci rizik. Díky spolupráci mezi státy, společnostmi a bezpečnostními specialisty má energetický sektor šanci čelit neustále se měnícím hrozbám a zajišťovat stabilní a bezpečné dodávky energie.